Na jedné straně zajišťují zvýšené mechanické, strukturální a povrchové vlastnosti výtisku, na druhé straně díky různým možnostem dáváme tiskovině jejich prostřednictvím i výjimečný design.
Využíváme široké spektrum laků, lamina, ražeb a jiných specifických forem úprav, které jsou dnes na trhu dostupné. Oblast povrchových úprav je jednou z nejčastěji navrhovaných úprav pro klienty hlavně z důvodu zvýraznění určité části vizuálu či zlepšení celkového image nebo účelu tiskoviny.
Mezi výhody tiskařského laku patří lehká aplikovatelnost, nevýhodou však je, že se dá použít jen na standardní zušlechtění tiskoviny. Jeho pomocí můžeme dosáhnout jen omezeného stupně výsledného lesku. Umíme používat různé druhy tiskařských laků – lesklé, matné, metalické, parfémované atd.
Parfémované laky se někdy označují jako „voňavé“. Jejich princip je poměrně jednoduchý. Do laku se přimíchávají mikrokapsle obsahující dopředu určenou vůni. Tyto mikrokapsle se spolu s lakem nanáší na potištěný arch a lak se suší. K uvolnění vůně dochází následně tlakem ruky nebo nehtu, který narušuje jednotlivé kapsle. Většinou se nanášejí parciálně, přičemž není možné vytvořit libovolnou vůni, ale k dispozici je několik vybraných druhů. Pokud by klient požadoval vůni na míru, šlo by o velmi specifické zpracování, kterému by následně odpovídal termín dodání i cena.
Tyto laky mohou být speciálně upravené pro nanášení v barevníku tiskařského stroje nebo se dají nanášet klasickou metodou pomocí lakovací jednotky zařazené za tiskové jednotky ofsetového tiskařského stroje. Mají jiné složení než tiskařské laky a využívají se na zušlechťování tiskovin s velmi vysokým standardem kvality z hlediska výsledného lesku a povrchové úpravy. Rozlišujeme několik druhů – standardně využívané lesklé a matné, ale i mnohé specifické – stírací, metalické, blistry, parfémované atd.
UV laky mají zcela odlišné složení než tiskařské nebo disperzní laky. Aplikují se z lakovací jednotky, přičemž jsou jednotlivé lakované archy následně vystaveny UV záření, které způsobuje okamžité zatvrdnutí vrstvy laku. Celoplošně se používá hlavně lesklý UV lak. Slouží k ochraně tiskoviny před otěrem barvy, ale i ke zvýšení hodnoty tiskoviny – především obálek časopisů či katalogů. V mnohých případech je náhradou celoplošného lamina.
Parciální lak se využívá jako dekorační a designový prvek, kde se lakuje jen určitá plocha pravidelného či nepravidelného tvaru. Aplikuje se nejčastěji sítotiskem, přičemž se často nanáší na laminovaný povrch.
Bývá často náhradou parciálního lakování, přičemž vzhledem ke způsobu aplikování je v případech možné kombinace s další technologií i ekonomicky výhodnější a je díky němu možné dosáhnout zajímavých designových efektů.
Nejčastěji se využívá tzv. drip-off lakování nebo lakování „pomerančová kůra“.
Nejprve se vždy tiskne efektní matný lak v ofsetové jednotce přes ofsetovou tiskařskou desku, na které jsou vynechaná místa určená pro lesk. Následně se nanáší buď celoplošně disperzní vysoce lesklý lak, nebo celoplošný UV lak, který reaguje s dříve natištěným matným lakem. Díky tomu vznikají při výstupu zajímavé efekty na vybraných plochách, které vytvoří podle typu použitého laku, resp. jeho nánosu, následně např. efekt pomerančové kůry.
Je vyslovenou klasikou mezi povrchovými úpravami. Jeho hlavním účelem je několikanásobně zvýšit odolnost proti mechanickému i chemickému poškození v porovnání s nezušlechtěným produktem. Jde vlastně o nanesení vrstvy lesklé fólie na povrch tiskoviny.
Na rozdíl od lesklého lamina přináší matné lamino vyšší odolnost tiskoviny i vyšší úroveň designu. Často se používá v kombinaci s parciálním lakem, čímž se celkově zvyšuje hodnota a vzhled tiskoviny. Oproti lesklému laminu je cenově mírně nákladnější – v malých nákladech však zanedbatelně.
Jde o designově i na dotyk velmi příjemnou sametovou fólii, která se nanáší na povrch tiskoviny. Vyšší ekonomická nákladnost je kompenzována výrazným zvýšením hodnoty tiskoviny pro čtenáře či koncového uživatele. Skutečně vhodné pro exkluzivní časopisy, katalogy, brožury a obaly.
Tento druh lamina splňuje velmi náročná kritéria odolnosti. Využívá se hlavně u tiskovin, jejichž obálka je barevně řešena na plně tmavé ploše, nebo v případě často používaných materiálů. Použití tohoto typu nepoškrábatelné fólie je zajímavé i z hlediska designu, protože dokáže dodat materiálu větší pevnost. Opět je však třeba počítat s vyšší ekonomickou nákladností oproti běžným druhům lamina.
Vnější strukturou se podobná laku s efektem pomerančové kůry, ale je mnohem odolnější a neodráží světlo. Strukturovaná laminovací fólie v podobě mřížky se využívá hlavně na obálky časopisů, katalogů, knih nebo např. na vizitky. Její využití často ovlivňuje cenová náročnost, ale efekt ve většině případů stojí opravdu za to.
Oproti ostatním druhům je kapsové lamino mimořádně silné, tlustší a používá se především na identifikační karty, visačky a pod. Ekonomicky efektivní je především při menších nákladech.
Tento typ zušlechtění se využívá u různých druhů vzácných knih, často však i při výrobě etiket a obalů. Metalická vrstva se nanáší na povrch materiálu, zatímco se působením teploty a tlaku na zadní straně fólie uvolní lepidlo, které přilepí a současně oddělí část fólie ve tvaru podle motivu na razicím plechu. V současnosti existuje široká škála barevných fólií určených pro tento typ zušlechtění tiskoviny, nejběžnější však stále zůstává zlatá fólie. Nákladnou jednorázovou položkou je vždy i výroba samotné formy – raznice.
Jde o inovativní a exkluzivní metodu metalického tisku. Umožňuje tvorbu zajímavých efektů prostřednictvím nanášených metalických fólií za studena hlavně u obalů, etiket, ale i na obálkách časopisů či katalogů. Konkrétní zpracování je už dnes začleněno jako nadstavba přímo do ofsetového tiskového stroje. Nejvíce se používají systémy FoilStar (Heidelberg), resp. VinFoil (KBA). Tento způsob zušlechtění poskytuje klientovi velmi vysoké zhodnocení příslušné tiskoviny. Výhodou je, že po celé operaci lze na nanesenou metalickou vrstvu aplikovat běžný barevný tisk nebo další zušlechťovací efekty. Využívá se často i pro flexotisk.
V tomto případě se ražba aplikuje bez fólie, a to vytisknutím samotného motivu do materiálu. Realizuje se pomocí tiskové formy bez barvy nebo pomocí razicí formy. Lze jí dosáhnout také mnoha zajímavých efektů, využívá se hlavně na obalech knih, ale také na etiketách a obalech či exkluzivních katalozích.
